"Noha je umělecký výtvor složený z 26 kostí, 107 vazů a 19 svalů" Leonardo da Vinci

Nohy patří k nejzatíženějším částem našeho těla. Z anatomického hlediska označujeme nohu jako část končetiny pod hlezenním kloubem. Skládá se z 26 kostí. Tvoří tak přes 13 % lidské kostry. V chodidle nalezneme 19 svalů, přičemž každý z těchto svalů se napojuje na šlachu, která se připojuje ke kosti. Svaly nohou zařazujeme do dvou hlavních skupin – napínače a ohybače. Jejich funkce spočívá vedle zajištění pohybu nohou také v držení kleneb, napínání kůže a v podepírání chodidla.

Noha plní funkci statickou, dynamickou a adaptační. Statickou jako opora vzpřímeného těla, dynamickou, jakožto nezbytná končetina pro chůzi a běh a adaptační především při tlumení nárazů. Kontakt nohy s podložkou začíná dopadem na patu. Při odvíjení nohy se zátěž přesouvá přes zevní okraj nohy a po příčné klenbě až na nárt palce. Vnitřní svaly nohy se aktivují při adaptaci na terén, jehož nerovnosti vnímají.

Aby těleso bylo stabilní, mělo by být podepřeno ve třech bodech a mezi těmito body musí být těžiště. Noha má tři opěrné body: hrbol patní kosti, hlavičku prvního nártu a hlavičku pátého nártu. Mezi těmito opěrnými body je vytvořena nožní klenba. Ta chrání měkké tkáně plosky nohy a umožňují pružný nášlap na podložku.

Klenba je pružně pérující zařízení, které je srovnatelné s páteří. Skládá se z 12 kostí a společně s automatickou svalovou činností zajišťuje člověku rovnovážný stoj i stabilitu. Je to segment těla, který je přímo v kontaktu s podložkou. Úkolem tohoto segmentu je přenášení tíhové síly těla i reakční síly podložky. Sama se také aktivně podílí na vzniku sil, které aktivně působí při tlumení nárazů na podložku.

Je nesmírně důležitá pro různé pohybové stereotypy včetně chůze a stoje. Klenba je udržovány pasivně a aktivně. V první skupině hraje roli tvar a architektonika kostí, klouby a vazy. Ve druhé skupině hrají roli svaly nohy a bérce. Funkce nožní klenby spočívá v ochraně měkké tkáně chodidla a je důležitá pro pružnost nohy. Je stavěna na překonávání různých terénů.

Bohužel v dnešní době dochází k oslabení této funkce jako následek neustálého nošení obuvi a chození po tvrdých plochách. Pro dobrou funkci nohy i její klenby je velmi vhodná chůze po členitém terénu.

Při narození dítěte není klenutí nohy vyvinuto. Dítě se rodí s vytvořenou podélnou i příčnou klenbou, v klenbách se však nacházejí tukové polštářky, které chrání dětskou nohu před možným přetížením a deformací. Dětská noha vypadá jako plochá. Do tří let proto není nožní klenba dobře patrná, formuje se až v průběhu dětství. Proces bývá ukončen až ve věku 4-6 let. Noha potřebuje ke svému vývoji volnost a možnost stálého procvičování svalů bérce a nohy. Nejpřirozenějším cvičením je chůze nebo běh po přírodním terénu, nebo po takzvaných „3D kobercích“.

Rozlišujeme několik získaných deformací chodidla. Mezi nejrozšířenější patří ploché chodidlo, které bývá způsobeno slabostí svalů a vazů. Obtíže, které plochá noha způsobuje, se nejdříve projeví unaveností až bolestmi v subtalárním kloubu, ale i bolestmi v bércích a křečemi v lýtkách, objevují se otoky. Plochá noha je často kombinována s křečovými žilami dolních končetin, což jen zhoršuje potíže. Objevují se bolestivé otlaky na plosce nohy. Protože nedochází k dobrému odvíjení nohy od podložky, otřesy při chůzi se netlumí, ale přenáší se do vyšších etáží a mohou způsobit různé bolesti kolenních kloubů, kyčelních kloubů, zad, hlavy, a další problémy jako např. skoliózu, apod.

Významnou úlohu pro správnou funkci lidské nohy má obuv. Základním požadavkem na zdravotně nezávadnou obuv je, aby se přizpůsobila tvaru lidské nohy, a nikoli naopak, aby noha byla ovlivňována sice módní, avšak nikoli nezávadnou obuví. Dalším důležitým faktorem v předcházení vzniku plochonoží je pravidelné denní cvičení pro posílení svalstva nohou.

Nejpřirozenější a nejjednodušší aktivita, kterou pro sebe a své nohy můžete udělat, je často chodit naboso po různorodém terénu (hlavně ne ploché podlahy, silnice, chodníky). V dnešní době, kdy je pohyb naboso po nerovném terénu čím dál tím vzácnější, se jeví jako vhodný doplněk koberce s 3D prvky, neboli kořenové koberce. Po stimulaci nohou a lepším nastavení při zatěžování dochází ke změně postavení pánve a aktivaci hlubších vrstev svalů pánevního dna, které vedou k celkovému zpevnění celého těla.

Člověk v průměru chůzí naboso stráví v přírodě, resp. ve členitém tedy nerovném terénu celkem 6 hodin! To je strašně málo. Zamyslete se, kolik častu trávíte na aerobicku, józe, spinningu, v posilovně či jiných aktivitách (pro pevné tělo, redukci tuku) - v průměru to na člověka vychází 1 hodina týdně - tak proč je takový problém vyrazit do přírody nebo se soustředit i na končetiny, které drží celé tělo, jsou nejvíce zatěžovány a mají vliv na bolest nohou, zad, páteře. Myslete na své zdraví a choďte v létě a za pěkného počasí v přírodě a ještě navíc po kořenovém koberci ať ulevíte svým nohám a celé kostře.