Již několik let chodím bez nepřirozených a zdravotně závadných bot a prosazuji novou formu pěší turistiky, zdravou, pohodovou a zajímavou turistiku naboso. Jako autor metodiky turistiky naboso a knížky „Ne-li bosky, z nohou trosky“ jsem byl osloven paní Jankou Tóthovou ohledně recenze na novinku, která bude uvedena na trh - hmatový koberec pro bosé nohy, tedy můžeme říkat boskoberec , značky RootyRUG (v překladu kořenový kobereček). A zajásal jsem.

V metodice turistiky naboso, kterou jsem zpracovával pro Klub českých turistů, totiž mimo jiné uvádím větu: „Nechoďte dlouho na absolutně rovném povrchu“. To totiž pro nohy není vůbec příjemné, začnou brzy bolet a je to pro ně naprosto absolutní a nejzoufalejší nuda. Nuda taková, že si kolikrát stoupám na cokoli, co naruší to jednotvárné rovno. Stoupám si na obrubník, na kamínek, na kabel, na klacík, na nohu židle, na přechodovou lištu či práh, stoupám si ze zoufalství dokonce jednou nohou na prsty druhé nohy či si stoupám na špičky. Hovoříme-li o interiéru, je to stejně nudná nuda, tedy pokud zrovna v noci nešlápnete na autíčko či si nenakopnete palec o autodráhu. Absolutně rovný povrch, který máme doma, je – obdobně jako boty – nepřirozený. A přitom zrovna doma zpravidla lidé chodí naboso více, než venku. Co s tím?

Dostává se mi tedy do ruky – pardon - dostává se mi tedy k nohám kobereček RootyRUG (ca 80x100 cm) . Má reliéfní kořeny, jako když jdete v lese. Pro děti, které mne předběhly – psina, velmi zajímavé. I já se nedočkavě přezouvám (tak říkám procesu, kdy přijdu bos zvenku a omývám si chodidla, abych nenašlapal v bytě) a jdu. Povrch koberce je … prostě jako koberec obecný, na nohy příjemný. Reliéf kořenů vystupuje ca 1 cm nad povrch, což je zcela dostačující, aby nohy, propriocepce i rovnováha byly přinuceny pracovat. Kořen je pod vrstvou koberce tvrdý, žádný gel jako v podložce na myš. Při delším stání měním místa došlapu, takže nohy jsou pokaždé v jiné poloze a pokaždé je moje hmotnost rozložena jinak. Připomíná mi to sedačku řidiče v nejluxusnějších autech (které nemám, ale slyšel jsem o tom): sedačka řidiče se pomalu hýbe, takže řidič sedí pokaždé v jiné poloze a nebolí jej při delších jízdách záda. Musím říci, že boskoberec se mi líbí a budu jej často užívat.

Z hlediska úklidu se vyjádřila moje žena a Čenda. Žena tvrdí, že boskoberec se udržuje úplně stejně, jako běžný koberec, s vysáváním na sucho i na mokro neměla problémy. Čenda – to je náš vysávací iRobot – si také nestěžuje, kobereček vyčistil a neuvízl na něm. Možná by stálo za hřích vyvinout i omyvatelný boskoberec např. do koupelny (když člověk stojí u umyvadla) či do kuchyně (když člověk stojí u sporáku), případně delší koberec pro více než 1 krok apod.

Nebyl bych bezpečák, kdybych neřekl pár slov k bezpečnosti. Kobereček je zapotřebí – jako ostatně každý jiný volně položený kobereček - zabezpečit proti podklouznutí, např. pomocí oboustranně lepící pásky či gumové podložky. Návštěvy, neznalé prostředí, je zapotřebí upozornit, aby o „kořeny“ nezakoply.

Závěr:

Kobereček vřele doporučuji a srdečně zdravím.

Pedagog, metodik, bezpečák, otec dvou dětí a aktivní turista Mgr. Igor Slouka, www.TuristikaNaboso.cz .