Základním cvikem chodidel je jejich jednoduché a jemné promačkávání či masáž krouživými pohyby. Tato metoda vyplývá z analýzy, že každá čakra promítá své místo do jisté části na chodidle. Každá čakra by se přitom měla masírovat alespoň dvě minuty a tímto způsobem bychom měli postupně promasírovat všech sedm čaker. K provedení tohoto typu cvičení můžeme použít i ostnatý míček, tzv. ježka.

Dalším cvikem ke správné modifikaci chodidel je protažení prstů na nohou. Cílem cviku je dosáhnout co nejširšího roztažení prstů. Palec vybočíme od ostatních prstů tak, abychom měli mezi ním a ukazovákem co největší mezeru, obdobně jako u prstů na rukou. Cvik je dobré několikrát opakovat.

K procvičení klenby u chodidel se pokusíme při protáhnutí nohy tak, abychom stáli pouze na patě a prstech, a přitom se snažili je dát k sobě, aby nám mezi pod klenbou vznikl prostor. Pro snazší pochopení si můžeme představit, že máme mezi palcem a malíkem jakousi čáru, kterou se snažíme dostat nahoru.

Nejrychlejšího způsobu protažení chodidla pak docílíme, když se postavíme pouze na špičky. Ruce máme opřené o stůl, povolíme v koleni a patu se pokoušíme dostat dopředu. V tomto cviku bychom měli setrvat přibližně minutu. Tento cvik můžeme provést i obráceně a to tak, že si ve stoje překřížíme protahovanou nohu a položíme ji na nárt. Ovšem tentokrát se neopíráme o stůl, nýbrž stojíme ve vzpřímené poloze.

K procvičení chodidel nám může pomoci i kořenový koberecRootyRUG, který má za cíl, co nejpřesněji kopírovat přírodní prostředí. A to se mu také daří! Jeho povrch je drsný, ale především nerovný. Procházka po něm se velice přibližuje chození naboso v přírodě, což příznivě prospívá chodidlům, a tak i celé nervové soustavě. Mezi jeho hlavní přednost patří protiskluzový povrch, tedy bezpečnost. Můžeme se přes něj pouze procházet, trénovat na něm techniku nášlapu anebo jej využít k dalšímu cvikům podporující správný vývoj chodidel.